expr:class='"loading" + data:blog.mobileClass'>

čtvrtek 31. října 2013

Zmaten a ztracen v Sydney

31.10.2013, Sydney, Austrálie

Je mi smutno, dvě unesené dívky v Pakistánu odříkávají poslední vůli do kamery a prosí českou vládu o pomoc. Pomoc, která by měla být na top úrovni v rámci politiky  mezinárodních vztahů, diplomacie, vyjednávání, top úroveň se v této situaci vyžaduje i od pana prezidenta a možná i nějakého profesionálního zásahu jednotek rychlého nasazení, nevím. Složek a spolupráce, která by měla fungovat napříč všech zúčastněných, je v tomto případě, dle mého laického odhadu, dost. No jenže máme prezidenta, kterého jsme si zvolili sami a teď zakládáme iniciativy, facebookové profily a jiné vychytávky, které nesou název ,,Stydím se za svého prezidenta". Máme po volbách do poslanecké sněmovny, ve kterých jsme si zvolili vítěze. Vítěze, který má teď nejvíc starostí, jak si rozdělit posty, kanceláře, auta a jiné. A jedem zase Sobotka na hrad, Hašek lže tak ať visí, ale vždyť jsme si je sami zvolili. Vím, že demokratická volba je vždycky volbou takovou, že vítěz není ten, kterého by chtěla většina, pana Zemana volilo milion a půl lidí myslím a to z 8 milionů voličů znamená nějakých slabých 20 procent občanů . Nepamatuji si tyto čísla přesně, ale dá se to někde vygooglit a bude to podobné. Obdobná čísla budou sedět i na poslední volby do poslanecké sněmovny, k tomu musíme ještě přicíst volební účast pod 60 procent a jsme tam, kde jsme. Ale kde je pak ta většina, co po každé volbě reptá a dosáhne vzácné shody.

Po tomhle co vidím, mě strašně trápí vidět někoho, kdo prosí o pomoc a né  pomoc ledajakou, prosí o pomoc při záchraně života a prosí o pomoc právě tyto lidi, za které se teď všichni hromadně stydíme. Komentáře ke dvěma slečnám, které se vydali na cestu, na kterou se vydali, jsou vesměs takové, že neměli nikam jezdit, že si za to můžou samy atd. Brečím znova. Na Novém Zélandu byla před rokem znásilněna a zavražděna jiná slečna z České Republiky, co byste teď poradili všem, co chtějí na Zéland? Že nemají nikam jezdit nejspíš. Slečna byla na špatném místě. ve špatnou dobu, stejně jako holky teď v Pakistánu, může se to stát kdekoliv, komukoliv, na tomhle místě zvaném Svět. Tím, že v Evropě zbouráme mešity a vyženeme muslimy, tím holkám asi taky nepomůžeme. Zlojědů, jak by řekl p. Karel Janeček, je všude dost a špatné věci se budou dít pořád, to je mi jasné i přes mou naivitu, ale chtěl bych mít pocit, že pro naše bezpečí, záchranu, či snad jen pro náš spokojenej život, pracujeme všichni společně a velí tomu lidé, kteří vědí, co dělají a za které se nemusíme stydět a jsou to profesionálové na svých místech. Námitka, že takový lidé nejsou, je v tomto případě lichá. Za dva roky v zahraničí musím říct, že sledovat Čechy v konfrontaci s ostatními národy, je boží. Patříme k nejpracovitějším, nejpořádnějším, nejdůvtipnějším národům. Je to sice jen můj názor, ale myslím, že je podpořen zkušenostmi, je sice trochu zkreslen tím že jsme sám Čech, ale vyvrátit mi ho nikdo nemůže. Je jasné, že Češi v zahraničí si prošli něčím, co lidé kteří tuhle zkušenost nemají, nemuseli podstupovat, ale i přesto si myslím, že podobní Češi, které já jsme potkal na cestách, musejí žít i u nás doma.

Nevím přesně, co chci říct, ale jen mi teď přijde divné psát o tom, jak se máme skvěle, jak máme novou práci, a jak se nám celkem daří. Nevím přesně proč teď jakože TEĎ, ale zkrátka na mě dolehla tíha toho všeho a přes veškerou snahu se od toho odprostit, mi to nejde. Další věc co mi leží na srdci je, že když mám slabou chvilku a zasteskne se mi po domově a v rozhovoru s někým z Čech si postesknu, že bych jel domů, tak odpověď je vždy stejná...,,Nejezdi sem, stojí to tu za hovno" snad kromě mé mamky, tohle slyším ze všech stran. Co to sakra je? Stojí to tam za hovno? A kde to stojí za víc? A proč tam tedy všichni žijou, když je svoboda? Proč nemakáme na tom, aby to tam stálo za více?  Mám milion otázek na tohle téma, ale asi zůstanou nezodpovězené. Tohle mi může napsat někdo, kdo mě nesnáší a očividně mě tam nechce, snad Vás není moc, anebo někdo, kdo poznal, že jinde to stojí za více a jeho názor bude podpořen zkušeností větší než 14 ti denní dovolenou  v zahraničí. Jinak mi prosím pište, přijeď zpět přes všechno co se tu děje špatného, je tu krásně a máme to tu moc rádi a každý den se to zlepšuje, protože na tom makáme a začínáme před svým vlastním prahem, vždycky.

V Sydney žije 5milionů lidí ze všech koutů světa pohromadě a dokáží se respektovat, dokonce se dokáží spolu jen taky nezávazně bavit v metru, v buse, ve výtahu, kdekoliv a dokonce se u toho smějí jeden na druhého. Samozřejmě někdy mě otázka "Jak se máš?" leze krkem, ale je přece hezčí, vyměnit si s někým pár slov o hovně, plus úsměv než jen mlčet a tvářit se jak vrah. Tyhle prkotiny pak utvářejí celkovou atmosféru společnosti a třeba i tyhle prkotiny vedou k tomu, že se jednou nebudeme muset stydět za námi zvolené orgány, které nás reprezentují  a budeme se moci spolehnout na jejich pomoc.

Good Luck:-) sééééjůůů