expr:class='"loading" + data:blog.mobileClass'>

čtvrtek 17. října 2013

Facebook

17.10.2013 Sydney, Austrálie 

Předvolební čas v  české kotlině zaplnil všechny informační servery které čtu volebními tématy a vzhledem k mému handicapu který mi neumožnuje se voleb účastnit jsem ukončil svoje vzdělávání v této oblasti. Zaujal mě ale článek od pana Hnízdila a nedá mi to nezačít tenhle blog právě tím. Nevím jestli je v tom nějaká úplná novinka to asi úplně ne, ale je to pěkně zformulováno a řečeno  facebookovým slengem se mi to prostě líbí. Navíc mám podobný názor jako autor. Jde o názor na vrcholové sportovce a článek se pak dotýká témat s tím spojených. Pocházím z rodiny kde si náš pán táta myslel že z nás udělá vrcholové sportovce, takže toto téma je mi blízké. U mě tedy pro nedostatek talentu změnil názor a nakonec jsme měl být vrcholový kytarista, později trumpetista a nakonec manažer. Od všeho jsem teď na hony vzdálen, ale mám tak nějak pocit že žiju super život, takže snad se něco povedlo. Můj bratr to měl vzhledem k talentu který byl o poznání daleko víc na jeho straně právě o to  poznání těžší, ale vrcholový sportovec z něj taky není, bránil se tomu tak dlouho až z něj byl dospělý muž a otec to vzdal i u něj.



Odkaz na článek je pod citací můžete si to přečíst pak celé pokud jste tak již neučinili dříve.

,,Každý si v mládí rád zahraje fotbal nebo hokej. Pak dospívá, sportuje rád dál, ale začne se věnovat vzdělání, profesi, rodině. Vrcholový fotbalista nebo hokejista si ale musí uchovat hravost i v dospělosti. Zamrzne ve vývoji, má sice obrovskou postavu, ale mentalitu dítěte. To se promítá i do jeho osobního života: hraje si s autíčky (nakupuje drahá, rychlá auta), hraje si s panenkami (střídá modelky), hraje na automatech, po turnajích ho provází maminka. Protože nic jiného, než si hrát, neumí, snaží se ve vrcholovém sportu udržet za každou cenu. Když už to nejde, chce po státu, aby se o něj postaral, vždyť přece vybojoval tolik medailí! Pláče jako malé děcko.“




Co se týče facebookového slengu, o kterém jsem se zmínil na začátku a facebooku jako takového, je tam těch předvolebních názorů a rad koho a proč volit snad ještě víc než na idnes a lidovkách dohromady. Pravda záleží asi na skladbě vašich facebookových přátel. Ale proč se vracím k facebooku, no odpověď jednoduchá jak facka. (Nemám o čem psát J)

A teď vážně téma facebook je vážné přece. Ze všech špatných závislostí které mám a není jich málo, bych se nejvíc chtěl zbavit té závislosti právě na facebooku. Nejsem asi ve stadiu, že bych potřeboval léčebnu, ale už jen to bezmyšlenkové zapnutí facebooku kdykoliv je možnost....uaaa děs. Je ale samozřejmě jasné že v tom nejsem sám  což je na jednu stranu dobré protože kdykoliv to zapnu je tam vždycky ještě někdo s kým můžu pokecat. Ale na stranu druhou těch závisláků, těch promarněných hodin, těch nažvaněnejch hovadin.Hrůza, ale dost hrůz a  zpátky k pozitivům. Můžu vidět spousty fotek ze svateb, promocí, nově narozených dětí většiny svých kamarádů. Můžu dokonce vidět fotky co měl kdo ten den k večeři. No úžasný jako bych byl doma. U Vás doma. Samozřejmě když mám fotky které chci aby viděla moje rodina a kamarádi rád je taky nahraju. Co  rodina a kamarádi, já chci aby je viděl každej a pak netrpělivě čekuju komu se to bude líbít. Zatím nejsme ve stádiu těch fotek večeří, ale bojím se že to přijde, a až jednou nahraju fotku toho co jsem nechal na záchodě po velké potřebě bude už asi čas se léčit. No nic zatím pořád mám dost výmluv proč ten facebook mít, pořád tu ještě nebylo hovno, takže se nic nemění, ale budu si s tou myšlenkou hrát a třeba se to někam posune, protože jak už vím není nic lepšího než vyjít ven a doopravdy říct TO SE MI LÍBÍ... jo a abych nezapomněl kdyby nebyl facebook pravděpodobně by tyhle moje žvejky četla jen mamka.  Díky mami.

No a co nového v Sydney.  Podle posledních zpráv z našich bankovních účtů musíme začít hledat práci. Lehce jsme tedy začali  před pár dny a docela se nám zadařilo vzhledem k tomu že Evička je teď v práci a já jdu zítra ráno tak by to nemělo být těžké něco najít. Ještě to asi nebudu popisovat do detailů, ale budou z nás pekaři, nebo barmani, nebo něco úplně jiného. Přemýšlíme i o postech vyšších, ale to by asi v mém případě znamenalo shodit dredy a to zatím nevím jestli se mi úplně chce, no uvidíme až na to přijde teda jestli přijde. Třeba se k tomu Australani postaví dobře. Nebo teda postaví se k tomu určitě lépe než by tomu bylo v ČR, ale i tady je to mírný handicap, pokud teda je vaše startovní pozice stejná jako moje. A moje pozice je taková že legálně vzhledem k studentským vízům mohu pracovat 20 hodin týdně, hledám práci na půl roku, angličtinu nemám jako rodilý australan a priorita je pro mě škola. No a s těmahla dispozime hledejte práci. Takže i když se mi někdo ozve, když zrovna usiluji  o lepší job, což se mi občas i ozvou díky né uplně blbému životopisu, zdráhám se to dotáhnout dokonce. A pořád ještě asi nejsem v zahraničí tak dlouho abych se zbavil toho navyklého podceňování a nedostatku sebedůvěry, což jsem si přivezl nevím odkud.  No jasný výmluvy,kecy prdy beďary a tak dál. No uvidíme jak to dopadne,buď poznáme nové řemeslo, nebo se ostříháme a koupíme oblek. Kdo ví:

Co se týče školy psali jsme písemku:-) Těšil jsem se až tohle napíšu, baví mě říkat a psát ty věty co jsem dlouho neříkal a nepsal. Jakože sejdeme se před školou, musím udělat domácí úkol, zítra píšem atd. Je to dobrý fakt že jo. Což se celkem pozitivně projevuje na tom že docela studujeme a nějaké pokroky děláme takže good. Samozřejmě s prací přijde i ztráta většiny volného času a poklesne studijní morálka. Navíc v době kdy jsme bez příjmu tak nějak jedem úsporný režim, který končí první výplatou, což vede k dalšímu poklesu studijní morálky, ale snad to nebude tak hrozné. Oba víme proč tu jsme a za čím jdeme, takže jsme si jistý že nebudeme zbytek volného času trávit na výletech, plážích či dokonce snad v hospodách.

No školu jako takovou a její hodnocení znovu odkládám jelikož se to pořád může převážit na jakoukoliv stranu. Ale přikládám odkaz na stránky školy tak jukněte jestli budete mít chuť. Ten sympaťák v tom úvodním videu je můj učitel.



Seee juuuuu