Canmore, Alberta, 20.02.2017
First you'll need to get to the level where adjusting the settings is instictive. The camera should be a like an extension of your hand. Being able to forget about it will allow you to focus on what's importatnt; the subject. And tehre is just one way to get this point: make thousands of photo and then analyze the results. AND MAKE MORE PHOTOS. Learn from more experienced photographers, your camera's instruction manual, photo books and exhibitions. AND MAKE MORE PHOTOS. When an image doesn't work, try to figure out why. When it does work try to figure out why. AND MAKE MORE PHOTOS. Stop making excuses for bad results. AND MAKE MORE PHOTOS. Take classes. AND MAKE MORE PHOTOS. Critique your own work and ask for feedback from others. AND MAKE MORE PHOTOS. Stop believing that Photoshop will make you a good photographer. AND MAKE MORE PHOTOS. Work towards developing your own style and vision.
And, YES, make more photos.
This Article was published in Photolife Journal in January 2016. Probably you can apply this technique to any sphere not just for photography. And probably you will ended up with same results like me. The hardest part is make more photos, more excericise, more practice, more think, more .....ETC.
To be successful you need to do three things each day that directly benefit your career. Every day.
Good luck guys
pondělí 20. února 2017
neděle 19. února 2017
TJ Burke and Dexter Rutecki
Canmore, Alberta, 17.02.2017
TJ a Dexter to byli moji dva hlavní hrdinové dětství. Nebo spíše toho teenagerského věku. Tyhle dva jsou hrdinové filmu Osudný svah v Aspenu, neboli Aspen Extreme chcete - li. Film vyšel v roce 1993 a já se k němu mohl dostat tak kolem roku 1998 což jsem byl v osmé třídě základní školy. Je to film o dvou floutcích které přestane bavit jejich ordinérní městský život tak dají výpověď v práci nasednou do dodávky a vyrazí do Aspenu stát se lyžařskými instruktory. Film se pak trošku zamotává znáte to holky, drogy, sex a rock and roll, ale mě nadchla ta možnost sebrat se a jet a to že taková možnost vůbec existuje a že ji má vlastně každý to mě fascinovalo. Žít v dodávce cestovat, pracovat a lyžovat atd. Myslím že jsme si tohle nesl a pořád nějakým způsobem nesu v sobě. VHSku s tímhle filmem bych možná ještě pořád někde našel, ale jednak ji není na čem přehrát a jednak si myslím že ta páska už byla hodně opotřebená, viděl jsme ten film nesčetně krát.
Tehdy jsme měli tu možnost sjíždět sjezdovku v mém rodném městě Nýrsku skoro každý den po škole s mým kamarádem Michalem. Jízda stála korunu, takže za bůra pět jízd a domů. K lístku jste dostali dvoumetrové lano které mělo na jednom konci ocelový háček a na druhém konci tak 30- ti centimetrové dřívko. Vlek jako takový bylo vlastně jen ocelové lano na které jste se zahákli tím ocelovým háčkem pomalu jste napínali lano a současně jste si dali dřívko mezi nohy a když jste tenhle postup udělali dostatečně dobře vyvezli jste se nahoru. Nahoře na hoře jste se pak odhákovali cuknutím za lano, poté jste si lano uvázali kolem pasu a už jste fičeli dolů. Jak jsem přitom všem stíhal ještě držet hůlky už si nepamatuju.
Co si ale pamatuji je jak jsme pilovali styl lyžování aby jsme jezdili stejně jako TJ a Dexter. Nohy u sebe a pěkné synchronizované obloučky jeden jako druhý. Samozřejmě jsme si u toho představovali jak jsme jeden Dexter a druhý TJ a hádali se který je který. Samozřejmě že jsme u toho snili jak budeme žít v dodávce v Americe a pracovat jako instruktoři. No a samozřejmě že se to skoro všechno s menšími čí většími odchylkami stalo. Když teď sedím v knihovně uprostřed kanadských rockie mountains, uvědomuji si že vlastně žiji to o čem jsme snil. Mám za sebou život v dodávce, nejsme tedy lyžařský instruktor i když bych asi už mohl být. Nelyžoval jsme tedy ještě v Aspenu, ale na mnoha nejúžasnějších místech Severní Ameriky ano a další a další podobnosti.Tzv. drobná paralela by tu byla. Tak si dejte pozor o čem sníte pravděpodobně se to splní.
TJ a Dexter to byli moji dva hlavní hrdinové dětství. Nebo spíše toho teenagerského věku. Tyhle dva jsou hrdinové filmu Osudný svah v Aspenu, neboli Aspen Extreme chcete - li. Film vyšel v roce 1993 a já se k němu mohl dostat tak kolem roku 1998 což jsem byl v osmé třídě základní školy. Je to film o dvou floutcích které přestane bavit jejich ordinérní městský život tak dají výpověď v práci nasednou do dodávky a vyrazí do Aspenu stát se lyžařskými instruktory. Film se pak trošku zamotává znáte to holky, drogy, sex a rock and roll, ale mě nadchla ta možnost sebrat se a jet a to že taková možnost vůbec existuje a že ji má vlastně každý to mě fascinovalo. Žít v dodávce cestovat, pracovat a lyžovat atd. Myslím že jsme si tohle nesl a pořád nějakým způsobem nesu v sobě. VHSku s tímhle filmem bych možná ještě pořád někde našel, ale jednak ji není na čem přehrát a jednak si myslím že ta páska už byla hodně opotřebená, viděl jsme ten film nesčetně krát.
Tehdy jsme měli tu možnost sjíždět sjezdovku v mém rodném městě Nýrsku skoro každý den po škole s mým kamarádem Michalem. Jízda stála korunu, takže za bůra pět jízd a domů. K lístku jste dostali dvoumetrové lano které mělo na jednom konci ocelový háček a na druhém konci tak 30- ti centimetrové dřívko. Vlek jako takový bylo vlastně jen ocelové lano na které jste se zahákli tím ocelovým háčkem pomalu jste napínali lano a současně jste si dali dřívko mezi nohy a když jste tenhle postup udělali dostatečně dobře vyvezli jste se nahoru. Nahoře na hoře jste se pak odhákovali cuknutím za lano, poté jste si lano uvázali kolem pasu a už jste fičeli dolů. Jak jsem přitom všem stíhal ještě držet hůlky už si nepamatuju.
Co si ale pamatuji je jak jsme pilovali styl lyžování aby jsme jezdili stejně jako TJ a Dexter. Nohy u sebe a pěkné synchronizované obloučky jeden jako druhý. Samozřejmě jsme si u toho představovali jak jsme jeden Dexter a druhý TJ a hádali se který je který. Samozřejmě že jsme u toho snili jak budeme žít v dodávce v Americe a pracovat jako instruktoři. No a samozřejmě že se to skoro všechno s menšími čí většími odchylkami stalo. Když teď sedím v knihovně uprostřed kanadských rockie mountains, uvědomuji si že vlastně žiji to o čem jsme snil. Mám za sebou život v dodávce, nejsme tedy lyžařský instruktor i když bych asi už mohl být. Nelyžoval jsme tedy ještě v Aspenu, ale na mnoha nejúžasnějších místech Severní Ameriky ano a další a další podobnosti.Tzv. drobná paralela by tu byla. Tak si dejte pozor o čem sníte pravděpodobně se to splní.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky
(
Atom
)